Následuje návod na výrobu časovaného zápalného zařízení pomocí budíku a žárovky. Návod se objevil na stránkách SRB odkud byl také převzat. Upozorňujeme, že nevýhodou tohoto konkrétního zařízení je, že je oproti jiným, které jsme publikovali (pomocí cigaret nebo vonných tyčinek a kanystru), docela složité, složené z mnoha částí, díky čemuž se zvyšuje riziko chyby i zanechání důkazů na jednotlivých dílech. Jeho výhodou je naopak přítomnost budíku, která dovoluje určit přesný čas podpalu a sabotérovi dává až hodinu na ústup.
All posts by Příručka
Příprava a plán: úvod
Tvou alfou a omegou by se mělo stát pravidlo NENECHAT SE CHYTIT. A to nejen na místě činu, ale i po útoku. Informace v této kapitole pocházejí od lidí, kteří studovali policejní techniky a zabývali se metodami a postupy bezpečnostních složek. Neber ji na lehkou váhu. Ve skutečnosti může být tou nejdůležitější kapitolou z celé brožury.
Některé věci ti možná přijdou přehnané a zbytečně se opakující. Je to tak schválně. Smyslem je, aby sis je pomyslně vytesal do kamene, aby se staly běžnou součástí tvého běžného života. S přibývajícími útoky se bezpečností složky vždy pokoušejí sabotéry odhalit a roznést je na kopytech. Čím preciznější budeš, tím hůř se k tobě dostanou.
Hořkou skutečností je, že od publikace jednoho amerického manuálu, ze kterého jsme vycházeli, Ecodefense: A Field Guide to Monkeywrenching, bylo pozatýkáno několik známých ochránců přírody, kteří se na jeho tvorbě přímo podíleli. Například Howie Wolde dostal šest měsíců za ničení geodetických tyčí. Veřejně pak prohlásil, že byl neopatrný a z pohodlnosti ustoupil z několika bezpečnostních pravidel. Mezi další zatčené patří Dave Foreman, Peg Miller, Mark Davis… přestože se všichni podíleli na zpracování následujících návodů a tipů, mnohokrát je sami porušili. Nejdi v jejich stopách! Buď důsledný!
Plán? A k čemu?
Dobrý útok se nesnese jen tak z nebe, základem všeho je plán. Důkladné promyšlení každého kroku celé operace je to, co tě udrží na svobodě, a to proto, že:
- vybrané místo budeš znát jako své boty a dokážeš se na něj a z něj dostat bez větších potíží
- budeš vědět, na co útočíš, takže budeš vědět i jaké vybavení si vzít s sebou, takže se zbytečně nebudeš zpomalovat
- můžeš si zajistit alibi tak, abys nemohl být s činem později spojen.
Průzkum oblasti
Průzkum oblasti ti dovoluje dostat se na místo, pohybovat se v něm a pak z něj zase odejít, aniž by ses ztratil, zranil nebo se nechal chytit. Na jeho základě navíc nejlépe můžeš zvážit, co si s sebou vzít. Při průzkumu se snaž působit co nejméně nápadně, dávej bedlivý pozor, aby ses neprozradil. V případě, že tě během průzkumu někdo vyruší (např. hlídač nebo zvědavý kolemjdoucí), odlož akci o nějaký čas. Pokud tě po cestě zastaví fízl a bude tě legitimovat, zvaž změnu cíle.
Přístupová a úniková cesta
Neplánuj pouze to, jak se dostat na místo samotné – plánuj celou cestu od bodu, kdy opustíš svůj dům až do chvíle, kdy do něj opět vkročíš. Po cestě je nejlepší úplně se vyhnout takovým místům, která jsou snímané kamerami nebo jsou plošně osvětlené (kamery a světla bys měl zkontrolovat už při předběžném průzkumu). To může někdy znamenat, že půjdeš pěšky několik kilometrů nebo se budeš muset prostříhat několika ploty. Armádní příručky pro příslušníky speciálních jednotek uvádějí jednoduché pravidlo – snadná cesta znamená problém, proto nedbej pohodlnosti a raději si zajdi bezpečnější cestou.
Noční operace
Jít na věc pod rouškou noci je zpravidla bezpečnější. Pokud plánuješ noční operaci, seznam se s místem ve dne i v noci. Orientační body viditelné ve dne nemusí být vidět v noci, zatímco s některými zabezpečovacími prvky (osvětlení, hlídači…) se nemusíš setkat ve dne.
Zaměstnanci a hlídači
Pokud se na místě pohybují lidé, je to samozřejmě problém. Většina hlídačů ale pracuje za minimální mzdu, a tak nemá zrovna velké nadšení pro svou náplň práce. Pokud hlídač pouze sedí ve své budce, nikdy nechodí na obchůzky a nemá ani kamerový systém, můžeš se dostat dovnitř, nadělat neplechu a docela v klidu se zase dostat ven – musíš jen přizpůsobit své metody tomu, abys byl tichý. Plusem pro tebe je, že hlídání je nudná věc, která po dlouhých hodinách člověku otupuje smysly. Hlídači, kteří mají v plánu zůstat vzhůru celou směnu, proto často sledují televizi, brouzdají po internetu nebo si čtou, což opět znatelně snižuje jejich efektivitu, i když jsou vybavení kamerovým systémem.
Vybavení a oblečení
Vybavení
Součástí průzkumu by mělo být co nejpečlivější ohledání toho, co se na místě vyskytuje za vybavení, pokud ho hodláš sabotovat. Všímej si, jakou má konstrukci, jak je navržené, kde má zámky apod. Jedině tak můžeš určit, co si vzít na nářadí a jak ho použít.
Tým
Jít do akce s dalšíma lidma má své pro i proti. Některé aktivity se dělají dobře o samotě – nekompromituješ sebe ani ostatní, zodpovídáš se jen sám sobě, nemusíš se spoléhat na druhé. Někdy ale může být skupinka dvou až pěti lidí efektivnější. Je mobilnější, protože jeden může dělat řidiče. Může být bezpečnější, protože více očí více vidí. Obvykle je příliš nebezpečné na něčem pracovat a zároveň se pořád ohlížet přes rameno. Někteří navíc uvítají přítomnost někoho, kdo jim dodá odvahu. Na druhou stranu více lidí může zanechat více důkazů a ne vždy se dá každému věřit. Zkušení sabotéři proto často radí pracovat o samotě.
Rozvrh práce a načasování
Vždy se řídím rozvrhem práce. Počítám, jak dlouho mi zabere dostat se na vybrané místo, sabotovat každý kus vybavení, odejít z místa a dostat se zpátky domů. I když to může znít až příliš přísně, je to velmi efektivní způsob jak se vycvičit, jak dělat, co jsem přišel dělat a jak rychle vypadnout. Když totiž vezmeme v úvahu policejní hlídky, výměnu hlídačů nebo zajištění vlastního alibi, načasování se stává o to důležitější.