Dobrý útok se nesnese jen tak z nebe, základem všeho je plán. Důkladné promyšlení každého kroku celé operace je to, co tě udrží na svobodě, a to proto, že:

• vybrané místo budeš znát jako své boty a dokážeš se na něj a z něj dostat bez větších potíží
• budeš vědět, na co útočíš, takže budeš vědět i jaké vybavení si vzít s sebou, takže se zbytečně nebudeš zpomalovat
• můžeš si zajistit alibi tak, abys nemohl být s činem později spojen.

S plánem jsi prostě efektivnější, rychlejší a tím i nebezpečnější. A pokud se něco pokazí – objeví se hlídač nebo fízlové, spustíš alarm nebo se zraníš a potřebuješ co nejrychleji zmizet, již dopředu víš, jak postupovat.

Proces plánování útoku se dá rozdělit na několik fází. Nejdříve si musíš najít terč útoku a zodpovědět základní otázky, které se ho týkají. Ty totiž ovlivňují vše, co následuje.

Výběr cíle

Z pohledu ochránců přírody a bojovníků za práva zvířat (původních autorů velké části tohoto průvodce) jsou cíle, na které se zaměřit, evidentní – kožešinové farmy, masokombináty, firmy převážející živá zvířata, obchody s kožešinami, fabriky znečišťující životní prostředí, těžařské společnosti…

Pro anarchisty je nepřítel čitelný hůře, je všude a nikde. Obecně to jsou socioekonomické vztahy mezi lidmi a stát s represivními složkami, kteří celé soukolí udržují v chodu. To vše přiživují všichni členové společnosti, kteří systém legitimizují. Naneštěstí jak hlásala jedna brožura – sociální vztah do vzduchu nevyhodíš. Škoda. I tak existují lidé a jejich majetek, které můžeme identifikovat. Může být být prohnaný šéf, který soustavně vykořisťuje své zaměstnance, mohou to být konkrétní fízlové, soudci a politici, kteří podněcují nenávist a zatýkají a vraždí naše soudruhy, mohou to být banky soustavně doplňující mazivo do kapitalistického soukolí včetně jejich nejmenších poboček – bankomatů, mohou to být jakékoliv symboly moci, státní či nadnárodní firmy a jejich reklamní poutače, cedule a prosklené výlohy… Nepřítel je všude a nikde. Výběr cíle je na tobě.

Přesto si troufám tvrdit, že nevyvratitelným pravidlem každého anarchisty musí být to, že nikdy by neměli být zraněni lidé, kteří nemají s akcí nic společného!

Pokud uvažuješ o tom, co sabotovat a nikdy jsi nic nedělal, snaž se ignorovat pocit, který tě možná navštíví, že musíš za každou cenu udělat něco velkého a viditelného. Vykrást banku a expropriované peníze poslat dál je úctyhodné, ale i posprejovat blbou stěnu dá zabrat. Abys udělal velký krok, musíš předtím udělat spoustu malých kroků. Chce to čas, trénink a zručnost. Chce to sebevědomí a jistotu, které nenabudeš jinak než tím, že to budeš zkoušet znova a znova. Že budeš testovat své hranice a pomalu je posouvat.

Sám, nebo s parťákem?

Jedním z mnoha úkolů je rozhodnout se, jestli do akce půjdeš sám, nebo se ti bude hodit pomoc. Pokud se rozhodneš pro druhou možnost, vyvstanou další potíže, které je třeba rozřešit. Když pominu ten nejzásadnější, komu vůbec věřit, tak budete společně muset rozhodnout třeba to, kdo bude dělat rozhodnutí? Kdo se zhostí jakého úkolu? Pokud bude jeden chycen, co udělají ostatní? O tom všem se dozvíš na dalších stranách.

Jednorázově, nebo opakovaně?

Zamyslet se taky musíš nad tím, co si od útoku slibuješ a jaký dopad bude mít na tvé budoucí možnosti. Jinými slovy kolik příležitostí budeš po prvním útoku mít, aby ses na místo dostal znovu? Na málo střežených místech se ti sice podaří jednou udělat pořádnou neplechu, ale další příležitost nemusíš dostat.

A chceš místo úplně uzavřít, zrušit, zničit, nebo pouze narušit? I to ovlivňuje míru tvého útoku. S tím souvisí i to, jestli je cílem udělat jeden zničující úder na velké ploše, nebo bude lepší škodit trochu tady a pak zase támhle.

Ve dne, nebo v noci?

Pokud půjdeš na věc v noci, asi si na sebe natáhneš tmavé oblečení, zatmavíš si obličej a v ruce poneseš baterku s červeným filtrem. Pokud by ses ale takhle pohyboval ve městě ve dne, asi to nebude ideální volba. Denní doba i roční období mají velký vliv na výběr oblečení a metody útoku. Často je to intuitivní. Pochybuju, že by tě vůbec napadlo pobíhat po městě s kuklou. Abych ale zmínil jednu ne možná úplně zřejmou věc, tak třeba noční operace na venkově se dobře dělají před úplňkem, protože je vidět tak akorát. Za úplňku bývá světla až překvapivě hodně. Pokud ale bude zataženo, může to zhatit celý tvůj plán.