Vše, co na internetu děláš, může být vystopováno zpětně k tvému počítači nebo místu, kde se k internetu připojuješ, pokud neskrýváš nebo neanonymizuješ ty aspekty počítače či připojení, které o tobě podávají informace a dokážou tě identifikovat. Mezi takové identifikátory patří software a hardware. Pokud by ses soustředil jen na jeden z aspektů, nemohl bys plně zakrýt svou identitu. Musíš se věnovat oběma. Obecně čím více identifikátorů zkreslíš a skryješ, tím těžší bude vystopovat konkrétní aktivitu až k tvé osobě. Nic bys ale neměl považovat za všespásné, hlavně kvůli nepředvídatelným chybám, které tvé úsilí dokážou zhatit. Vše na cestě mezi tebou a tím, co děláš a hledáš (informace, komuniké…), zvyšuje šanci odposlechu. Komunikace face-to-face je vždy bezpečnější.

Množství úsilí, které věnuješ snaze skrýt svou aktivitu, závisí na její povaze. Nevinné brouzdání internetem, přistup k anarchistickým webům, odesílání komuniké – každá činnost vyžaduje jinou úroveň zabezpečení. Je zbytečné zabývat se všemi za chvíli zmíněnými metodami jen aby ses podíval na počasí. Ovšem nechat prosáknout citlivé informace ve chvíli, kdy odesíláš komuniké, tě může stát svobodu. Rozhodnutí je subjektivní a závislé na strategii, situaci a cílech. Nikdy však nedovol, aby tě tvá snaha o „úplnou anonymitu“ odrazovala od akce. Nic takového totiž neexistuje.

První čtyři aspekty anonymity, na které se podíváme (provider, IP adresa, MAC adresa a session data), jsou nejdůležitější. Jedná se totiž o nejjednodušší způsoby, jak vysledovat aktivitu zpětně až ke konkrétní osobě. Vším, co následuje, také mohou unikat informace, první čtyři jsou ale nejnebezpečnější a pokud v nich selžeš, vše ostatní postrádá smysl. Proto by ses jimi měl zabývat přednostně.