Sabotérství je bezesporu stresovější než hrát fotbal a číst knihy. Snižování stresu a zlepšování pracovních návyků je běžně používáno k zvyšování výkonu lidí pracujících ve vysoce stresových zaměstnáních. I tobě může duševní průprava výrazně zvýšit schopnosti a bezpečnost.

Stres je nepředvídatelný element. Americká armáda utratila miliardy na to, aby dokázala vytipovat jedince odolné vůči stresu. Byla ale neúspěšná, protože psychické procesy jsou natolik komplikované, že se nedá určit, co vše se na spouštění stresové reakce podílí. Jednoduše řečeno nikdy nemůžeš dopředu vědět, jak ty nebo tvůj parťák budete reagovat v okamžiku, kdy na vás přistane kužel světla nebo ti na dveře zaťuká kriminálka. Na druhou stranu nebezpečí plynoucí z nejistoty může být výrazně sníženo jednoduchými cvičeními. Následující rady nejsou prázdnou teorií, jejich autor má s nimi bohaté osobní zkušenosti nebo jich byl přinejmenším svědkem.

Stres je všudypřítomný. I ty nejobyčejnější úkony jsou pro sabotéra stresující. I když si toho nemusíš být vědom, přesto můžeš být pod stresem a tím pádem i v nebezpečí. Příklad: Vejdeš do obchodu s kožešinami na průzkumnou misi. I když neděláš nic nelegálního a nemáš u sebe nic inkriminujícího, tvé oči bloudí nervózně po okolí, vyděsíš se, když se za tebou nečekaně vynoří prodavač nebo se prostě nechováš jako běžný kupující. Protože je tvé chování trochu neobvyklé, prodavači si tě zapamatují a za dva týdny tě popíší policii, která bude vyšetřovat, kdo v obchodě rozlil červenou barvu.

Malá úroveň stresu tě dělá zranitelným vůči vysokým hladinám stresu. Díky nervozitě, kterou cítíš vždycky, když vyrážíš na misi, je snazší, aby tě přemohly nenadálé problémy. Příklad: Jsi velmi obezřetný, znáš perfektně okolní terén, průběžně se zastavuješ a nasloucháš, jestli v okolí neuslyšíš podezřelé zvuky. Máš sucho v puse a trochu se potíš. Najednou se ozve hlas: „Zůstaň kde jsi! Jsi zatčen!“ Strneš a místo abys utekl, zmatený a nejistý stojíš jako přikovaný. A do téhle situace tě dostalo jen to, že sis nevšiml zcela očividných věcí, protože jsi je prostě vlivem stresu neviděl.

Existuje spousta reakcí na stres, následující jsou pro sabotéry ty nejnebezpečnější:

Tunelové vidění

Běžná reakce na silný stresový podnět. Tvé smysly se zkreslí natolik, že se začneš soustředit pouze na nejočividnější nebezpečí, ale vyloučíš vše okolo. Příklad: Sleduješ auto hlídače, které projíždí poblíž. Už si ale vůbec nevšimneš druhého hlídače, který prochází po tvé levici a má tě přímo na očích.

Zablokování okolních zvuků: Podobné jako tunelové vidění, v tomto případě zaměřuješ pozornost na očekávané zvuky, ale ignoruješ všechny ostatní. Příklad: Jsi přesvědčený, že jsi slyšel kroky Bedlivě nasloucháš a přitom si vůbec nevšimneš vzdáleného zvuku motoru, který se rychle přibližuje k místu, kde se skrýváš.

Zkreslení času

Čas se pro tebe může zpomalit nebo zrychlit. Ať tak či tak dostáváš naráz nepřesné informace, které tě mohou dostat do problémů. Příklad: Padneš do trávy hned, když uvidíš siluetu člověka pohybujícího se kousek od tebe. Čekáš v relativním bezpečí, jsi potichu, zdá se to už jako věčnost a proto pomalu vstáváš… ve skutečnosti ale uběhlo pouhých patnáct sekund od doby, co jsi siluetu zahlédl.

Ztráta jemné motoriky

Stres automaticky připravuje tvé tělo na velkou hrubou reakci, jako je útěk nebo útok. Schopnost jemné motoriky se proto výrazně snižuje. Příklad: Jsi přesvědčený, že tě viděl hlídač. Běžíš proto k nedaleko zaparkovanému autu, šátráš po klíčích a nemůžeš je najít. Konečně je máš v ruce, hledáš ten správný klíč, ale nemůžeš se trefit do klíčové dírky, jak se ti třesou ruce. Klíče ti nakonec padají do trávy a hlídač se nebezpečně rychle přibližuje.

Ztráta schopnosti správně se rozhodovat

I když jsi se úspěšně vyrovnal se zmíněnými omezeními smyslů, vysoký neklid a nejistota může narušit i tvou schopnost dělat správná rozhodnutí. Příklad: Hlídači na tebe nastražili past, ty ale unikneš. Po chvíli běhu se zastavíš, abys chytil dech. Pak se znovu rozeběhneš, ale místo, aby běžel do hlubších lesů, míříš přímo na lesní cestu, kde už na tebe čekají fízlové.

Jak zmírnit stresovou reakci

Protože jsi během akce stále pod stresem a v neustálém ohrožení, musíš se ho vždy snažit stres alespoň zmírnit, a ne čekat, až na to budeš mít čas. To už totiž možná bude pozdě. Existuje spousta knížek, kurzů a seminářů, které učí lidi vyrovnávat se se stresem. Zavřít oči nebo postupně uvolňovat sval po svalu může být ale pro tebe dost nepraktické ve chvíli, kdy ti na krk dýchá zákon a ty musíš být maximálně ostražitý vůči svému okolí. Proto je asi nejvhodnější metodou, jak se vyrovnat se stresem, jednoduché dechové cvičení. Je to navíc něco, co můžeš dělat veřejně, aniž bys vzbuzoval pozornost.

Dechové cvičení jde proti rychlému a mělkému dýchání, které stres běžně doprovází. Uklidnění těla vysílá do mozku signál, že je vše v pořádku, což dále redukuje stres.

Klíčem je dýchat pomalu a hluboce. Hluboce se nadechni a počítej do pěti. Zadrž dech a opět počítej do pěti. Poté úplně vydechni a přitom počítej do pěti. Jakmile máš úplně prázdné plíce, znovu počítej do pěti a pak začni znovu. Opakuj tyhle kroky znovu a znovu… nádech, zadržení, výdech, pauza…

Zkoušej si toto cvičení doma a jinde. Jakmile se ho naučíš, tak předtím, než se vydáš na misi nebo hned potom, co tě vyhodil řidič, nebo těsně předtím, než začneš přestříhávat plot, se zastav a věnuj několik chvil tomu, aby ses uklidnil.

Poté vždy, když začneš zrychleně dýchat nebo jsi zrovna zalehl do trávy, protože jsi viděl hlídače, opakuj dechové cvičení zatímco kontroluješ okolí nebo si rozmýšlíš další kroky.

Jiný prostředek ke zmírnění stresu je vizualizace. Protože budeš reagovat tak, jak ses naučil reagovat, trénuj se opakovaně v tom, co budeš dělat, pokud…

• …tě zleva oslepí záře světla.
• …tě zprava oslepí záře světla.
• …uslyšíš poblíž startující motor, zrovna když slézáš z buldozeru.
• …se vrátíš k místu, kde tě má řidič vyzvednout, a uvidíš policejní majáky.
• …stojí ti před domem policejní auto a někdo tluče na dveře.

Vizualizuj si přesně a úplně, jak na tyto nebezpečné scénáře budeš reagovat. Představuj si vše do veškerých detailů: budeš utíkat, nebo půjdeš pomalu? Zavřeš dveře do jiných místností, schováš pár věcí a pak otevřeš dveře, nebo rovnou utečeš zadním vchodem?

Z těchto vizualizací různých scénářů udělej rutinní součást sabotérství. Pokud se objeví problém, už budeš mít za sebou první krok správného rozhodování, protože ušetříš těch několik prvních vteřin, během kterých by ses normálně musel rozhodnout.

Nakonec tě trochu uklidním. Úspěšné zvládnutí jedné stresové situace vede k tomu, že s každou další se vyrovnáš daleko snadněji. Asi nikdy nebudeš tak klidný, jako když nakupuješ rohlíky v sámošce, ale postupné zlepšování na sobě určitě postřehneš.