Následující řádky jsou zde předně pro zajímavost a pro rozšíření představy o tom, s jakým nepřítelem máš tu čest. Nasazení policejních psů nelze nikdy vyloučit, proto je dobré zahrnout nějaké pasivní způsoby obrany do případného plánu akce. Nejdůležitějším faktorem však stále zůstává obezřetnost při manipulaci s jakýmikoliv předměty. Pokud necháš na zemi kleště nebo svůj svetr, policejní pes je nejmenší problém. I když i ten dovede celou situaci ještě zhoršit.

Dobře trénovaný pes je tuhý soupeř, má ale své limity. Jako při sledování lidmi, tak i v případě psů je nejlepší pohybovat se rychle a zvětšovat náskok. Sledovací psi mohou sledovat pach na zemi – jak čerstvý lidský pach (který vydrží prvních několik hodin), tak pach pošlapané vegetace a narušené půdy (která vydrží déle).

Mohou také sledovat pachové stopy ve vzduchu. Pach ve vzduchu se udržuje v klidném počasí a usazuje se v nízko položených místech jako jsou příkopy. Psi mohou rozlišovat pachy různých lidí. Proto i když se kladivo na místě činu dostalo do styku s několika lidmi, přesto může být zpětně spojeno s tebou, protože tě pes identifikuje. Proto na místě nikdy nic nenechávej!

Většina psů dokáže držet stopu, která není stará více než 24 hodin (rekord je přes 100 hodin). Tady je několik způsobů, které mohou psům stopování ztížit:

• Opouštěj místo činu skrze místo, které bude pravděpodobně „kontaminováno“ prvními lidmi, kteří ráno přijdou do práce. Když tvůj pach překrývají jiné pachy, pes většinou neví, po které z nich se vydat.
• Neztrať žádnou věc, jako je oblečení nebo nářadí. Pokud se musíš zbavit inkriminujících předmětů, odhoď je daleko od cesty, po které jdeš, preferovaně do hustého křoví, hluboké vody nebo z vysokého srázu.
• Jdi po silnici (je-li to bezpečné), kde pachy zanechané projíždějícími auty jednak rozptýlí tvůj pach a jednak ho zamaskují.
• Procházej nechráněnými, větrnými místy (je-li to bezpečné), kde vítr tvůj pach rozfouká.
• Procházej skrz místa, kam dopadá přímé slunečné světlo. To totiž zabíjí bakterie, které produkují pach.
• Jdi po suchém písku nebo štěrku (obsahují méně bakterií, které by umocnily stopu), spíše než po bohatém humusu nebo hustou vegetací, které skýtají pro sledovací psy ideální podmínky.
• Kontaminuj své stopy červeným pepřem nebo pepřovým sprejem a benzínem. Ty údajně nedělají psímu nosu dobře. To neznamená, že přebiješ svůj pach nebo ho dokonce odstraníš, akorát pes nebude tak efektivní, protože to naruší jeho čich.
• Procházej po tvrdých površích, které mohou psa zranit nebo zpomalit.
• Měň směr v ostrých úhlech, ideálně jdi chvíli po svých stopách zpátky. Měň také směr v místech, které například prudce sestupují a kde rychlost psa a jeho setrvačnost způsobí, že změnu směru přejde. I když se pes nakonec zřejmě znovu chytí, psovod může být poněkud překvapený. Pokud je to možné, měň směr chůzí s větrem. Tímto způsobem vítr nezanese tvůj pach ke starším stopám.
• Předtím, než změníš směr, choď sem a tam a křižuj stopy, které už jsi udělal, z ze strany na stranu. Představ si, jak bude pes zmatený a jak se bude psovod asi tvářit, kdy ho pes bude tahat sem a tam. Pes nakonec opět možná zachytí tvou stopu, ale psovod si může myslet, že pes ztratil stopu a vrhl se na novou. Tohle opakuj pokaždé, když měníš směr. Průměrný psovod může nakonec předpokládat, že pes ztratil stopu a ukončí hledání.