Následuje návod na výrobu časovaného zápalného zařízení pomocí budíku a žárovky. Návod se objevil na stránkách SRB odkud byl také převzat. Upozorňujeme, že nevýhodou tohoto konkrétního zařízení je, že je oproti jiným, které jsme publikovali (pomocí cigaret nebo vonných tyčinek a kanystru), docela složité, složené z mnoha částí, díky čemuž se zvyšuje riziko chyby i zanechání důkazů na jednotlivých dílech. Jeho výhodou je naopak přítomnost budíku, která dovoluje určit přesný čas podpalu a sabotérovi dává až hodinu na ústup.

Materiál a příprava

Nejprve potřebujeme papírovou krabičku. Uděláme do ní ze všech stran několik otvorů, aby jimi mohl procházet vzduch. Vnitřek potřeme lakem na nehty. Pak ze čtvrtky vystříháme obdelník do takového tvaru, aby odpovídal rozměrům krabičky a dal se do ní vložit. Do čtrtky také uděláme otvory a natřeme jí lakem.

Z kusu igelitu vytvoříme malý pytlík (4 krát 2 cm). Naplníme ho směsí chlorečnanu sodného a bílého cukru. Dá se použít i „střelný prach“ ze zábavné pyrotechniky. Například z „bouchacích sirek“. Pytlík uzavřeme sekundovým lepidlem.

Do dolní a také do pravé části čtvrtky nalepíme tuhý podpalovač a také ho natřeme lakem na nechty. Natřeme i naplněný pytlík a přilepíme ho k podpalovači. Před tím než lak na pytlíku zaschne, nasypeme na jeho povrch žiletkou ořezané hlavičky sirek. Po zaschnutí by měli držet. Pak připevníme žárovku tak, aby vlákno dolehlo v těsném kontaktu s hlavičkami sirek nasypaných na pytlík. Pri rožhavení vlákna musí dojít ke vzplanutí hlaviček sirek a od nich zbytek materiálu.

Do horní části čtvrtky dáme 9 voltovou baterii. Pak vezmeme 21 watovou žárovku. Používá se například v autech na signalizování couvání. Potřebujeme z ní odstranit sklo. To uděléme jednoduše zahřátím skla nad svíčkou. Sklo brzy praskne. Používáme ochranné brýle a dbáme na to aby se nepoškodilo vlákno žárovky.

Jako časovací zařízení použijeme obyčejný budík. Do budíku zatlučeme zezhora hřebík. Ne příliš daleko aby nedošlo k poškození mechanizmu budíku. Stabilizovat hřebík můžeme vteřinovým lepidlem. Potom vystřihneme kus vodivého plechu. Ohneme ho do tvaru “L” a připevníme k dlouhé (minutové) ručičce budíku tak, aby se plech dotkl hřebíku, jakmile k němu ručička dojde až budík bude v provozu.

Z baterie vyvedeme dva dráty. Jeden připájíme na spodní výstupek žárovky a druhý k plechu do tvaru “L”, který jsme upevnili na ručičku budíku. Tento drát musí být dostatečně dlouhý a flexibilní, aby nedošlo odlomení spoje při pohybu ručičky. Další drát napájíme jedním koncem ke hřebíku a druhým k tělu žárovky. Budík umístíme doprostřed mezi baterii a podpalovač.

Takto připravené časované zařízení upevněné na čtvrtce vsuneme do připravené papírové krabičky. Celé to pak připevníme na plastovou nádobu s hořlavinou – směs benzínu a motorového oleje. Poměr půl na půl. Nádobu volíme podle druhu sabotovaného cíle a možností dopravení na místo. Na osobní auto postačí PETlahev nebo pružný obal od aviváže. Na budovu je vhodnější plastový kanystr většího objemu.

Budík zapneme až těsně před umístěním na místo, které chceme zapálit. Načasovat ho můžeme na 1 minutu až hodinu. Jakmile dlouhá ručička dojde na dvanácku ciferníku, plech ve tvaru “L” se dotkne hřebíku. Tím se spojí elekrický obvod, který rožhaví vlákno žárovky. Brzy dojde ke vznícení hlaviček ze sirek. Následně chytne i lak na nechty, pytlík se směsí a tuhý podpalovač. Vysoká teplota plamenů pak roztaví plastovou nádobu, a tím se vznítí směs benzínu a motorového oleje.

Využítí a bezpečnost

Nezapomeňme, že je nutné dobře zvážit, kde tuto zbraň použít. Není například vhodné časované zápalné zařízení umístit na kolo auta zaparkovaného na veřejně přístupném parkovišti nebo do budovy, kde je velké riziko pohybu náhodných osob či hlídačů. Hodina je dost dlouhá doba na to, aby se k místu načasovaného útoku mohl někdo přiblížit a mohlo dojít k tragickému zranění. Dobře si proto zmapujme terén a minimalizujme rizika civilních obětí. Pokud si nějakým cílem nejsme jistí, je lepší od něj upustit a raději vyhledat vhodnější než riskovat zdraví nevinných osob.

Na škodu není také si několikrát zařízení vyzkoušet cvičně mimo cíl sabotáže. Samozřejmostí je pak příprava a doprava celého zařízení v rukavicích, aby na něm nezůstaly otisky prstů, pachové stopy či stopy DNA. Pokud by došlo k selhání či odhalení zařízení, takové stopy by mohly být zásadním vodítkem pro dopadení a důkazním materiálem pro trestní stíhání.

1. budík – – 2. vodivý plech ohnutý do tvaru “L” a připevněný na minutovou ručičku – – 3. hřebík – – 4. baterie (9 voltů) – – 5. dráty – – 6. žárovka (21 watů) zbavená skla – – 7. obrys pytlíku naplněného hořlavou směsí – – 8. vlákno žárovky – – 9. hlavičky ze sirek nasypané na lak na nechty a v těsné blízkosti vlákna – – 10. kostky tuhého podpalovače

A. kostka tuhého podpalovače – – B. pytlík s hořlavou směsí – – C. hlavičky sirek – – D. vlákno žárovky – – E. žárovka (21 watů) zbavená skla – – F. vodivý drát – – G. sekundové lepidlo

H. budík – – CH. minutová ručička – – I. vodivý plechohnutý do tvaru “L” – – J. hřebík

Poznámka Černorudé příručky: Pokud chceš vědět o přesných časovačích více, může ti pomoct anglická brožura Setting fires with eletrical timers, která detailně popisuje a znázorňuje, jak taková zařízení vyrábět.