Štěnice jsou malá zařízení, která dokážou snímat zvuk či obraz, ukládat ho na disk nebo ho v reálném čase odesílat na jiný zdroj. Jedním typem jsou RF štěnice, které odposlechnutý zvuk rovnou vysílají pomocí radiového signálu. Jejich dosah je do stovek metrů a jeho obsluha musí sedět v dosahu signálu – nejčastěji před budovou v autě.

Jiný typ štěnic obsahuje GSM modul a pro přenos využívá mobilní síť, takže posluchač může být kdekoli na světě, na štěnici stačí jen zavolat.

Štěnice, které potřebují vyměňovat baterie nebo paměťové karty, se nejčastěji umisťují na spodní desky stolu do montážních otvorů, na zadní strany skříní, radiátory nebo do květináčů. Naopak štěnice, které potřebují být napojené na rozvod elektrické energie, se nejčastěji nachází v zásuvkách, vypínačích, elektroinstalačních krabicích, prodlužovačkách nebo uvnitř počítačových skříní. Alternativně také v lampách nebo ve stropních podhledech.

Aby ti někdo dal do bytu štěnici, musí se samozřejmě do bytu fyzicky dostat. Prevencí je mít byt zabezpečený a nenechávat žádné návštěvy bez dozoru. Někdo radí dávat si doma pozor na rozmístění nábytku. Technici po sobě údajně občas nechávají rozhozený nábytek a jiné stopy, kterých si můžeš všimnout. Podle mě je to ale nadlidský úkol.

Pokud máš podezření, že máš doma štěnici, můžeš se ji pokusit najít. Přeji ti hodně štěstí, protože může být kdekoli a pokročilé modely pravděpodobně ani neobjevíš (pro představu skrytým kamerám stačí průhled menší, než je díra po vpichu špendlíkem). Hledání pak vypadá tak, že projdeš celou místnost se šroubovákem a rozmontuješ všechna místa, kde by se mohla ukrývat. Existují sice firmy (u nás Probin) a přístroje (detektor vysokofrekvenčního pole, detektor nelineárních přechodů, termokamera…), které dokážou odposlechy identifikovat, ale jsou drahé a ne vždy spolehlivé.

Jistější je dávat si prostě pozor na to, co říkáš. Vyhni se jakýmkoli konkrétním a inkriminujícím slovům a neříkej víc, než je potřeba. Používej kódovanou a vágní řeč ve stylu „zítra jdu na nákup, pomůžeš mi?“ Vyšší úroveň je nikdy nemluvit doma, v autě nebo poblíž mobilů, počítačů a neznámých lidí. Pokud potřebuješ druhému něco sdělit a nemáte možnost jít na bezpečné místo, raději si napište vzkaz, který hned potom spálíte.

Dej si také pozor, abys neprobíral citlivé věci ve stejný čas na stejném místě. Jednou jdi na zahradu, příště na rušnou ulici, do parku, pak do přírody… pokud budeš odposlouchávaný štěnicí, vždy to bude tam, kde se očekává, že budeš mluvit.